Důkazní břemeno kolektivních správců ve sporech s uživateli autorských práv

Autor

Ing. Mgr. Bc. Petr Molnár, Advokátní kancelář Mgr. Mariana Pavlova

Publikováno

MOLNÁR, Petr. Důkazní břemeno kolektivních správců ve sporech s uživateli autorských práv. In: ŠMÍD, Michal ČERNÝ a Radka VACOVÁ. Olomoucké dny soukromého práva. Iuridicum Olomoucense, 2018, s. 148-157. Dostupné také z: http://www.michalcerny.net/ODSP18-FV.pdf .

Název příspěvku v angličtině

The Burden of Proof in litigations between Copyright Collecting Society and copyright users.

Abstrakt česky – Abstract (CZ, SK)

Příspěvek se zaměřuje na specifické postavení kolektivních správců, zejm. INTERGRAM, OSA, z hlediska důkazního břemene v civilních soudních sporech při vymáhání licenčních poplatků vůči uživatelům autorských práv. Na základě shrnutí vývoje judikatury českých soudů je vysvětlen konkrétní rozsah důkazního břemene kolektivních správců.

Hlavním cílem příspěvku je přiblížit aktuální právní závěry přelomového rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 11. 2017, sp. zn.: 30 Cdo 698/2017, který se významně odchýlil od ustálené judikatury Ústavního soudu ČR a nově ukládá tzv. „vysvětlovací povinnost“ uživatelům autorských práv, jakožto straně nezatížené břemenem důkazním, a to v případech informačního deficitu kolektivních správců.

Klíčová slova česky – Key words (CZ, SK)

Kolektivní správce; důkazní břemeno; vysvětlovací povinnost; informační deficit; licenční poplatky; autorské právo;

Abstract (ENG)

The paper focuses on the specific position of Czech Copyright Collecting Societies, especially INTERGRAM, OSA, in terms of the burden of proof in civil litigation concerning enforcing royalty fees against copyright users. Based on a summary of the case law of the Czech courts, the specific extent of the burden of proof of Copyright Collecting Societies is explained.

The main aim of the paper is to present the current legal conclusions of the unprecedented judgment of the Supreme Court of the Czech Republic dated 29 November 2017, Ref. No.: 30 Cdo 698/2017, which differs from the settled case law of the Constitutional Court of the Czech Republic and newly imposes the so-called „explanatory duty“ on copyright users in cases of information deficit of Copyright Collecting Societies. Pokračovat ve čtení

Fenomén drobných „pirátů“ a sdílení filmů z pohledu aktuální právní praxe

Autor

Ing. Mgr. Bc. Petr Molnár, Advokátní kancelář Mgr. Mariana Pavlova

Publikováno

MOLNÁR, Petr. Fenomén drobných „pirátů“ a sdílení filmů z pohledu aktuální právní praxe. In: KOŠICKÉ DNI SÚKROMNÉHO PRÁVA II.: Recenzovaný zborník vedeckých prác. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, 2018, 397 – 407. ISBN 978-80-8129-088-6.

Název příspěvku v angličtině

The Phenomenon of „Petty Piracy“ and Movie Sharing from the Perspective of Current Legal Practice

Abstrakt

Příspěvek se věnuje aktuální problematice nahrávání a sdílení filmů ze strany drobných „pirátů“ a otázce legálnosti sledování těchto autorských děl uživateli. Smyslem příspěvku je zprostředkovat pohled z právní praxe panující v České republice a přiblížit, jakým důsledkům čelí drobní „piráti“ v trestním a civilním řízení, a to se zaměřením na způsob vyčíslení odškodnění požadovaného ze strany filmových distributorů.

Abstrakt v angličtině

The paper focuses on the current issue of „petty piracy“ related to movie uploading and sharing and deals with the legality of watching this copyright material by users. The main aim of the paper is to provide a view of legal practice in the Czech Republic and to present the consequences of illegal activities for „pirates“ in criminal and civil proceedings, focusing on the methods for calculation of compensation requested by film distributors.
Pokračovat ve čtení

Proměny relevance „cti“ v českém právu 19. a první poloviny 20. století, se zvláštním zohledněním občanského a úpadkového práva

Autoři

Ondřej Horák[2], Petr Molnár

Publikováno

MOLNÁR, Petr. Důkazní břemeno kolektivních správců ve sporech s uživateli autorských práv. In: ŠMÍD, Michal ČERNÝ a Radka VACOVÁ. Olomoucké dny soukromého práva. Iuridicum Olomoucense, 2018, s. 148-157. Dostupné také z: http://www.michalcerny.net/ODSP18-FV.pdf .

Abstrakt

Příspěvek se věnuje významu a proměnám kategorie cti v českém právu 19. a první poloviny 20. století, zejména v oblasti občanského a úpadkového práva.

Klíčová slova

čest, infamie, ABGB, úpadek

Abstract

The paper deals with the significance and changing roles of honor in Czech law from 19th to the first half of the 20th century, especially in civil and bankruptcy law.

Keywords

honor, stigma, ABGB, bankruptcy

I. Úvodní teze[3]

  1. Kategorie cti měla v minulosti podstatně větší relevanci než dnes. Pokud se však blíže seznámíme s novějším právním vývojem, tak vidíme, že nešlo o lineární proces „devalvace“ cti, ale naopak narazíme na řadu zlomů a návratů. Právo a společnost byly pochopitelně v interakci: právní vývoj odrážel společenské změny a právní předpisy zase zpětně působily na společenské vztahy.
  2. Úprava institutů provázaných se ctí a morálkou tradičně prostupovala celým právním řádem a zprostředkovávala řadu reziduí ještě z předmoderní (hierarchizované) společnosti. Významnou roli hrála nejen v trestním právu, které je z hlediska ochrany cti nejtypičtější, ale také v právu občanském, tiskovém, konkurzním či soutěžním. Výrazná proměna, reflektující celospolečenské posuny, u nás nastala až po polovině 20. století.
  3. V právních předpisech byly kategorie cti a morálky zohledněny buď 1) přímo konkrétní úpravou (často pod vlivem náboženských představ na rodinu a manželství), nebo 2) nebo zprostředkovaně, především formou tzv. neurčitých právních pojmů (např. rozhodováním podle přirozených zásad právních nebo při rozporu s dobrými mravy). Zatímco v prvním případě jsou pravidla do značné míry petrifikována, tak ve druhém případě je soudci umožněno nejen pružně reagovat na společenské proměny, ale také se na nich aktivně podílet.
  4. Ke studování právní relevance cti můžeme zvolit různá hlediska, která je možné vzájemně kombinovat: 1) tematické (komplexní či odvětvové), 2) vývojové (statické či dynamické) či 3) inspiračních zdrojů či vlivů.

Z tematického hlediska můžeme konkrétně uvést např. urážky na cti, cizoložství, postavení nemanželských dětí či nekalou soutěž, které můžeme pojednat jak odvětvově, tak i komplexně.

Pokračovat ve čtení