Fenomén drobných „pirátů“ a sdílení filmů z pohledu aktuální právní praxe

Autor:

Ing. Mgr. Bc. Petr Molnár, Advokátní kancelář Mgr. Mariana Pavlova

Název příspěvku v angličtině:

The Phenomenon of „Petty Piracy“ and Movie Sharing from the Perspective of Current Legal Practice

Abstrakt:

Příspěvek se věnuje aktuální problematice nahrávání a sdílení filmů ze strany drobných „pirátů“ a otázce legálnosti sledování těchto autorských děl uživateli. Smyslem příspěvku je zprostředkovat pohled z právní praxe panující v České republice a přiblížit, jakým důsledkům čelí drobní „piráti“ v trestním a civilním řízení, a to se zaměřením na způsob vyčíslení odškodnění požadovaného ze strany filmových distributorů.

Abstrakt v angličtině:
The paper focuses on the current issue of „petty piracy“ related to movie uploading and sharing and deals with the legality of watching this copyright material by users. The main aim of the paper is to provide a view of legal practice in the Czech Republic and to present the consequences of illegal activities for „pirates“ in criminal and civil proceedings, focusing on the methods for calculation of compensation requested by film distributors.
Pokračovat ve čtení

Proměny relevance „cti“ v českém právu 19. a první poloviny 20. století, se zvláštním zohledněním občanského a úpadkového práva

Téma: Proměny relevance „cti“ v českém právu 19. a první poloviny 20. století, se zvláštním zohledněním občanského a úpadkového práva[1]

Autoři: Ondřej Horák[2], Petr Molnár

Abstrakt: Příspěvek se věnuje významu a proměnám kategorie cti v českém právu 19. a první poloviny 20. století, zejména v oblasti občanského a úpadkového práva.

Klíčová slova: čest, infamie, ABGB, úpadek

Abstract: The paper deals with the significance and changing roles of honor in Czech law from 19th to the first half of the 20th century, especially in civil and bankruptcy law.

Keywords: honor, stigma, ABGB, bankruptcy

I. Úvodní teze[3]

  1. Kategorie cti měla v minulosti podstatně větší relevanci než dnes. Pokud se však blíže seznámíme s novějším právním vývojem, tak vidíme, že nešlo o lineární proces „devalvace“ cti, ale naopak narazíme na řadu zlomů a návratů. Právo a společnost byly pochopitelně v interakci: právní vývoj odrážel společenské změny a právní předpisy zase zpětně působily na společenské vztahy.
  2. Úprava institutů provázaných se ctí a morálkou tradičně prostupovala celým právním řádem a zprostředkovávala řadu reziduí ještě z předmoderní (hierarchizované) společnosti. Významnou roli hrála nejen v trestním právu, které je z hlediska ochrany cti nejtypičtější, ale také v právu občanském, tiskovém, konkurzním či soutěžním. Výrazná proměna, reflektující celospolečenské posuny, u nás nastala až po polovině 20. století.
  3. V právních předpisech byly kategorie cti a morálky zohledněny buď 1) přímo konkrétní úpravou (často pod vlivem náboženských představ na rodinu a manželství), nebo 2) nebo zprostředkovaně, především formou tzv. neurčitých právních pojmů (např. rozhodováním podle přirozených zásad právních nebo při rozporu s dobrými mravy). Zatímco v prvním případě jsou pravidla do značné míry petrifikována, tak ve druhém případě je soudci umožněno nejen pružně reagovat na společenské proměny, ale také se na nich aktivně podílet.
  4. Ke studování právní relevance cti můžeme zvolit různá hlediska, která je možné vzájemně kombinovat: 1) tematické (komplexní či odvětvové), 2) vývojové (statické či dynamické) či 3) inspiračních zdrojů či vlivů.

Z tematického hlediska můžeme konkrétně uvést např. urážky na cti, cizoložství, postavení nemanželských dětí či nekalou soutěž, které můžeme pojednat jak odvětvově, tak i komplexně.

Pokračovat ve čtení